Ukazují nám, že k řešení není jen jeden problém. V tomto státě toho dozrálo víc. Kdyby vše ostatní fungovalo jak má, nikdy by nedošlo k takovému masovému rozhořčení
Je proto potřeba identifikovat problémové oblasti, jejichž dlouhodobý způsob (ne)řešení přinesl tento zlom.
1. Nezaměstnanost a ždímání těch, kteří pracují. Nárůst nezaměstnanosti není jen problém, těch co nepracují. Jejich odkázanost na státní podporu stále více zatěžuje i stále méně početnou skupinu těch, co pracuje. Jejich příjem z práce se již moc neliší od příjmu z dávek. Z toho roste frustrace a napětí, zejména v době, kdy pracující člověk nevítá budoucnost, má z ní pouze strach a obavy.
2.Zdravotnictví. Progresivně se zhoršuje přístup k prostředkům moderní zdravotní péče, rozevírají se nůžky mezi tím, co vyspělé zdravotnictví může nabídnout a co si lidé mohou dovolit. Skandály ministerských úředníků jsou skandály těch, kteří mluví o snášenlivosti a politické korektnosti, a těch, co vyzývají k šetření v této oblasti. Pokud je pravda, že nebudeme mít takové zdravotnictví, které si nebudeme ochotni zaplatit, tak je také pravda, že takové zdravotnictví již dávno nemáme, to, co funguje, je setrvačnost dříve fungujícího modelu, který se stále více rozpadá.
3. Vězeňství: Přeplněnost věznic se bude řešit amnestií? Stále bude platit nevymahatelnost práva? Přestáváme být rovni před zákonem i ve všech sférách života. Tohle se přece nesmí stát!
4. Expanze alternativních způsobů života. Není třeba se obávat střetu kultur, ale je třeba mít silnou a zdravou kuklturu vlastní. Pokud ta je rozhádaná, je slabá vůči expanzivním monolitům jiných směrů. Nemůžeme obstát před sebevědomým nástupem islámu, pokud budeme všechno zpochybňovat a zesměšňovat. Švejkovština je způsob přežití jedince, nikoli národa a jeho kultury.
5. Rozpad rodiny. Společnost se rozpadá tak, jak se rozpadají rodiny. Je to analogie. Všechny procesy směřující k rozpadu rodinného života nutně vedou k nestabilitě společnosti a její odkázanosti na společenské zdroje. Tyto zdroje se vyčerpávají, je stále méně těch, kdo je obnovují a stále více těch, kdo z nich tyjí. Zásadní krize je nevyhnutelná a bude katarzí.
6.Bude paradigmatickou změnou, proto, že hodnoty, které vyznává tato multikulturní společnost jsou již překonaným konstruktem, který prokázal svou nefunkčnost a který vede ke svému zániku. Rozpadá se zevnitř i z venku - rozpory, které obsahuje i rozpory, které vyvolává.
