Začnu hodně z ostra. Korán je od ďábla. Jsou lidi, kteří nevěří ani v Boha, ani v ďábla. Těch není moc, ale je o nich slyšet. Za svou nevíru se nestydí, naopak ji považují za nějaký vyšší stupeň poznání a důkaz své inteligence.
Těm je z teologického hlediska jedno, kdo v co věří, v tomto bodě se oba, podle nich, pletou stejně, katolíci i muslimové. Protože nevěří v ďábla, věří v jiné důvody jinakosti, ale především by jim mělo být jedno, kdo v co věří, i když jednoho vede víra k lásce a druhého k zabíjení. Vždyť země se podle jejich názorů nestará o úsilí tvorů, je hluchá k tomu jestli je někdo katolík nebo mohamedán, je jí jedno jestli bible, nebo korán, jestli mladý nebo starý, jestli silný, nebo slabý, jestli Čech, nebo Turek, jestli člověk nebo zvíře, i jestli mír a nebo válka. Lhostejné zemi je to dost jedno, v ní žádná hodnota není, tu tam vkládá teprve člověk podle svého založení a zájmů. A tak ateisté mohou být národovci, ačkoli si zřejmě nepoloží otázku, proč, když zemi je to jedno, i národ. „Host jako host, třeba Turek,“ lze parafrázovat. Ale všichni jsme jen hosté. A kdo je silnější, vyžene toho slabšího, na tom není nic divného, vždycky to tak bylo.
Katolíkům, potažmo křesťanům, by to ale být jedno nemělo z náboženských důvodů, které jsou celkem ateistovy jedno. Především je třeba říci, že podle křesťanů je Ježíš pravý Bůh. Nechme stranou všechny podrobnosti, jestli sobota, nebo neděle, jestli východ nebo západ, nechme to všechno stranou a soustřeďme se na to opravdu důležité. A to je důležité, jestli je Kristus pravý Bůh a pravý člověk. To je opravdu důležité.
Věřící křesťan by měl na tuto nezáludnou otázku odpovědět: Ano, věřím, že Kristus je pravý Bůh, že Bible je inspirována Bohem, a že přístup k Bohu máme jen pro zásluhy Krista a skrze Krista. Luther by dokonce řekl, že hlavní je právě víra, ale ne jakákoli, víra v Krista. Je-li Kristus Bůh, byla to velká věc, že sestoupil z nebe a dal se ukřižovat. Ten, kdo ví, jak to bylo, a přesto tvrdí opak, tedy že to tak není, může být jen ďábel - otec lži. Je tedy možné, že se korán mýlí, ale jsem přesvědčen, že skutečnost je ještě horší. Korán lže. Ten, kdo je křesťan a tvrdí, že Korán obsahuje zrnka pravdy má samozřejmě pravdu, ale měl by taky umět říci, že obsahuje taky hodně nepravdy a snůšku lží. (Stejně je to se Satanskou biblí, ta taky obsahuje zrnka pravdy). Korán slouží k pomýlení miliard lidí a pokud ďábel má za úkol svádět lidi z pravdy, výborně se mu k tomu hodí. Samozřejmě, že nepopře pravdu celou, to by byl rychle poznán, popře jen to, co je na pravdě nejdůležitější, tedy to, že Kristus je Pán.
Být tedy křesťanem znamená tedy věřit v úplně jiné věci, to minimálně, ale je také snad možné si myslet, že ďábel nenechá bez povšimnutí tuto možnost. Na světě je mnohem méně posedlých ďáblem, je to hodně teatrální, církev se zaměřuje na jeho vymýtání a ďábel si mne ruce. Já kdybych byl jím, svádím lidi falešným učením, a ne že občas tím, že někoho posednu, ačkoli to bych si taky nechal jako takovou třešničku na dortu a abych odvedl pozornost. Tady je to Ježíšovo, „komára cedíte, ale velblouda klidně spolknete.“
Hledat co nás spojuje, je hledat co máme společného s ďáblem.
