Pomáhat uprchlíkům?

V sobotu minulý týden jsem byl v kostele a dostalo se mi této odpovědi. Ano. K tomu ano nebyla jednoduchá cesta, prošel jsem si mnoha jinými alternativními odpověďmi, ale nakonec jsem rád a v duši se mi rozhostil mír. Ano, pomáhat

Jsem křesťan. A křesťanství, to není zakotvení v tradici, to je živá víra,  která reaguje na všechno, co přináší život. Jak je psáno: „ Hle já stále tvořím a je to nové.“  Ne křesťanství neznamená bránit minulost, křesťanství znamená reagovat na současnost a usilovat o budoucnost. Křesťanství znamená následovat Krista a poslouchat jeho přikázání.  A jedno z těch přikázání zní: „Kdo má nouzi. Od toho se neodvracej“ Celý nový zákon je založen na soucitu s bližním na snaze pomáhat potřebným, a to až k destrukci sebe sama. Je opět psáno: „Ještě jsi nevzdoroval až do krve.“ Ano, Bůh po nás nechce, abychom bránili dosažené civilizační vymoženosti, Bůh po nás dokonce chce, abychom obětovali svůj život – „kdo miluje svůj život, ztratí ho, kdo obětuje svůj život pro mě, nalezne jej“ . V jiné části Bible nalezneme zcela jednoznačné – „Amen, pravím vám, co jste neudělali pro jednoho z těchto nejmenších, ani mě jste neudělali.“ Bůh nám nejen přikazuje pomáhat, ale zakazuje nepomáhat. To je být křesťanem, nejenom vyznavačem křesťanských hodnot.

Ano, vím. Hrozí nám rozpad civilizace, možná i války, násilná smrt naše i našich dětí. Ale přes to já jako křesťan musím poslechnout Boží výzvu. A přijmout všechna daná rizika. Tak jako ježíš obětoval svůj život, tak nám byl dán příklad následování . I mě mrzí možné ztráty historických a uměleckých děl, i mě vadí ohrožení našich civilizačních vymožeností, i já mám strach o své i cizí děti, ale nic „ani hloubka, ani výška, ani blízkost, ani dálka nemůže nás odloučit od toho, kterého jsme si zamilovali“, tedy od Boha jeho přikázání. Nikdy dříve nebyly jeho příkázání tak čitelné a nezpochybnitelné. Pomoci bližnímu. Kde jsou tedy dnes ti Semínové, Jochové, Jandourci a Dukové, ať vylezou „katolické buzny“ a všichni ti co měli odvahu ve jménu pravdy udržovat nebo bourat staré metanarace, ať tedy v sobě dokáží nalézt křesťanské jádro, které není ničím, než láskou k bližnímu. I kdyby celý okolní svět hlučel, a vyhrožoval, pro nás stále platí Boží zaslíbení.

To je řeč ďábla – Braňte se. Nenechte si ukrást svou civilizaci, braňte život svůj a svých dětí. Braňte křesťanství kulometnou palbou do zoufalých a chudých lidí, ve jménu křesťanství opusťte vše křesťanské, máte právo se bránit. Nepřijímejte uprchlíky a zatvrďte svá srdce. To není útok na všechny, ty už ďábel stejně má,   to je poslední útok na křesťany, snaha i z těch málo procent dostat svůj podíl.

Ano, nezemřu rád, nerad vydám své děti pohaně, ale mám li následovat  Krista tak, jak se ode mě jako od křesťana očekává.