Když rostou houby, bude válka

To napsal Ota Pavel, cituje nějakou pranostiku. Pranostiky už ale prý dneska neplatí. Počasí se změnilo a všechno. Jestli toto také neplatí, to brzy uvidíme. Tehdy válka přišla do roka, nyní už na světě mnoho válečných konfliktů probíhá, ale nás se to zatím netýká. Tedy tak, že by zde bylo nějaké bojiště. Do roka uvidíme.

Bezprostředně se nás už ale začíná týkat svými hospodářskými a politickými dopady. Je dobré, abychom si jako národ začali více uvědomovat, kde jsme a kde chceme být. Dějinný vývoj nás nyní přiklonil spíše k západní evropě, ačkoli jsme celá léta nebyli v této věci nějak vyhraněni. Vždy jsme spíše přemýšleli o tom, kde se nám bude snadněji žít a před vstupem do EU převládla představa, že to bude nejspíše ve společenství západních zemí. Dnes se  nám to ale už jeví trochu jinak. Zdá se, jako by karty se kterými se nyní v Evropě hraje, byly už dávno rozdány před našim vstupem, a my zde působíme spíše jeko nárazník před výáchodním nebezpečím. Existuje tendence hranice EU posouvat stále na východ, a tím i jistá šance stát se "západní" zemí. Zatím se ale rozšiřování prostoru EU setkalo na východě s odporem a pro samou EU je samotná Ukrajina nepřijatelnou zemí. Dostali jsme se do patové situace, jejímž jediným řešením je mezinárodní konflikt. Neumím si představit, jak by se situace mohla vyvíjet "mírově" dál, když každým dnem jsou vztahy více napjaté. Není to pro to, že by je někdo uměle eskaloval, je to pro to, že tak spějí svou vlastní logikou, což je situace nepoměrně více nebezpečná, než kdyby někdo  něco takového uměle tvořil. Tragická ale bude role nás čechů a slováků, neboť my - více než kdokoli jiný v Evropě - nevíme vlastně, kam patříme. Západ je pro polovinu nepřítel, pro druhou přítel, Rusko zrovna tak, ať již se situace vyvine jakýmkoli směrem, národ sotva bude jednotný.

Pokud bychom chtěli být racionální, měli bychom zřejmě - ale je to jen můj názor - se smířit s tím, že ani tam, ani onde to nebude jednoduché a místo dávné hedonistické motivace spíše myslet na to, jak vůbec přežít. Bude zřejmě hůř, než bylo. naštěstí hub je teď dost, sbírejte, zavařujte a připravte se na budoucnost každý tak, jak umí.