Jak se chovat k lidem jiné víry radí Ježíš jasně a přímo zde:

Matouš 7, 6: Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás.

Polopaticky řečeno: nesnažte se šířit svoji víru a lásku tam, kde vás o ni nežádají.

Ale šiřte ji tam, kde o ni žádají nebo prosí, viz Matouš 15:

22. A hle, z těch míst vyšla kananejská žena a křičela: "Pane, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem.". On jí však neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci tedy přistoupili a prosili ho: "Pošli ji pryč, vždyť za námi pořád křičí.". Ale on odpověděl: "Nebyl jsem poslán jinam než ke ztraceným ovcím z Izraelova domu."

25. Ona však přišla a klaněla se mu. Řekla: "Pane, pomoz mi."

Ale on odpověděl: "Není správné vzít chléb dětem a hodit ho štěňatům."

27. A ona řekla: "Ano, Pane, ale právě štěňata jedí drobty, které padají ze stolu jejich pánů."

28. Tehdy jí Ježíš odpověděl: "ženo, tvoje víra je veliká. Ať se ti stane, jak toužíš." A od té chvíle byla její dcera uzdravená.

Nuže autore,  je otázka zda nejste příliš nevyvážený. I z hlediska NZ. Na jedné straně citujete výzvu na pomoc ostatním,  otíráte se o demokracii a chcete podávat vodu, chléb a navštívit někoho ve vězení. Možná ti uprchlíci prchají právě do demokracie, neb se ve svých zemích, s diktaturami, cítí jako ve vězení... Není tedy zachování demokracie právě tou pomocí pro bližního ? A nemyslím jen uprchlíky, nýbrž i naše děti, ženy, kteří jsou v Evropě doma. Nic lepšího lidé v tomto věku totiž nevymyslí.  Tudíž ve vašem článku spatřují mírný rozpor. Na jedné straně jakási rezignovanost na hodnoty a na druhé straně výzva k pomoci druhým. Není ale právě to "nerezignování" na některé principy a systémová opatření právě tou pomocí, aby se věci příliš nezhoršily ?? Tedy tak, že již pomáhat nebude možné ? Nebo jen tak, aby došlo k jakémusi samoúčelnému zhoršení situace ? Bída pro bídu, nesvoboda pro nesvobodu, utrpení pro utrpení...? Nemyslím, že zrovna toto je cílem příkazů v NZ. 

Pokud jde o uprchlíky, můžeme uvažovat o pomoci, to teď nechci řešit, avšak pokud chcete uplatňovat Nový zákon, uplatněte ho celý. Nejenom něco. Co třeba, vaší bezbřehou touhu po pomoci, korigovat i tímto křesťanským přístupem:

2Te 3:10 :Když jsme ještě byli u vás, dali jsme vám přece toto pravidlo: Kdo nechce pracovat, ať nejí!

Evropané pracovali. Nejenom na poli a na hmotných statcích, ale také na demokracii, na svobodě, právu. To je jejich dílo. Sic není dokonalé, avšak já se domnívám, že demokracie je výsledek křesťanských hodnot a také křesťanská hodnota. Proto je také toto dobré ovoce lákavé pro uprchlíky a prchají k nám. Neměli by však i oni, pracovat na podobném výsledku ve své domovině, aby takové dobré ovoce mohli jíst ??

A co jiné:

2K 11:20 :Klidně snášíte, když vám někdo poroučí, když vás někdo vyjídá, okrádá, ponižuje, fackuje! Zahanbeně přiznávám, že já na něco takového sílu nemám. Čím se však někdo tak troufale chlubí - teď mluvím jako blázen - na to si troufám i já.

Nemyslím samozřejmě, že bychom uprchlíky měli střílet. Přesto ale nějaké uvažování, co je vhodné, co si můžeme dovolit či nemůžeme, by mohlo být na místě...

1Tm 5:8 :Kdo se nestará o své blízké, a zvláště o vlastní rodinu, zapřel víru a je horší než nevěřící.

Neměli bychom se dle tohoto verše ohlížet na společnost lidí, kteří patří k nám a jsou nám bližší...?  To znamená na lidi, kteří akceptovali, alespoň v nějaké míře, křesťanské hodnoty.  Je správné vzít chléb těmto a dát je lidem, kteří smýšlí zcela jinak a jejichž cílem je, právě ten základ, na kterém je jim ten chléb podáván, destruovat...? Tedy tak, aby ho pak neměli ani ti, kteří patří k nám  a jsou našimi blízkými?

Pochybuji , že autor článku  četl Korán a Nový zákon. Spíš si své názory a přání narouboval na teze, které jsou povrchně prezentovány jako učení vycházející z těchto náboženských směrů.

Máte pro své pochyby nějaký důvod?

Nebránit zlu aby se šířilo je také hřích a spoluúčast. Pokud zhodnotíme náboženství ,které agresivně hlásá násilné šíření celým světem, jako ideologii, která ve své podstatě šíří zlo, jsme povinni, jako křesťané, mu čelit a zamezit. Pokud nejsme schopni v davu rozeznat slušné od vrahů, nemůžeme paušálně všechny vítat, protože bychom se dopouštěli hříchu na svých dětech, které bychom vydali napospas konání vrahů. Pomáhat lze různými způsoby a jen potřebným. Jak se potom správný křesťan zachová, když ho budou nutit konvertovat pod pohrůžkou zabití a jeho děti také? Neseme odpovědnost a složit ruce do klína s tím, že Hospodin rozhodne za nás, je alibistický hřích hodný nihilisty, ne křesťana, který má hájit dobro a šířít dobro okolo sebe. Nikoli sebevražedně ničit celou společnost i svoji víru, pro víru jinou, která neváhá použít člověka k sebevražedným útokům proti bezbranným lidem a hlásá zabíjení.

Zásadním a určujícím rozdílem je tvrdé dogma islámu, že Mohamed je poslední prorok a že jemu Bůh diktovat islám ve zjeveních. Tudíž nepřipouští jakékoliv pochyby, slovo suter je doslovně boží slovo. V tomto dogmatu spočívá jeho nebezpečí, protože je timpadem nepruzny, nijak nereformovatelny.

Zatímco Biblické desatero nadiktoval Bůh Mojžíšovi a Bible je plná proroctví která prorokům nadiktoval ve zjeveních Bůh. Konec tvoří údajná prohlášení božího syna, který je považován za jednu z manifestací (trojjedinost) Boha.

Podnětný článek  a zajímavé diskuze. Podle mého názoru, křesťan může mít opravdu problém, jak se k imigraci postavit, a proto nepovažuji názor T.Lajkepa za nelogický nebo nepatřičný.

Domnívám se ale, že by měl pro křesťana platit následující a zjednodušený pohled: Křesťan má povinnost se zlem bojovat, zlu čelit. Pokud vyhodnotíme příliv imigrantů, jako zlo, napadající a vážně ohrožující křesťanské hodnoty, tak bychom neměli imigranty přijímat. Pokud příliv imigrantů takto nehodnotíme, měli bychom je přijmout, ale pouze v takovém množství, na které jsme schopni sehnat sociální a jiné zdroje!

"pokud uprchlíci náš život neohrožují, je třeba jim pomáhat. V okamžiku, kdy to tak není, je třeba se bránit." Jenže to už bude pozdě. Bránit se nepříteli pokud je mimo hranice má šanci na úspěch. Pokud je uvnitř, je to  nemožné. Připadá mí, že země vycházející z tradic křesťanství páchají pomalou sebevraždu a ta je podle zásad křesťanství jedním z nejtěžších hříchů.

Víte, já vycházím z toho, co je uvedeno v první části - z toho, že křestanství je "antidarwinistické" a samo -  bez pomoci Boží - by nebylo schopno proti islámu obstát (a ateismus už vůbec ne). Páchat sebevraždu se samozřejmě nesmí,  ale neplnit vůli Boží ze strachu o život, je hřích - jak je uvedeno v citátu tučně vytištěném.

Já si myslím, že člověk se musí zamyslet nad obsahem takové kritiky, ať už je od kohokoli. Nemějte mi prosím za zlé, pokud nad obsahem vašich slov budu uvažovat. Nicméně bych prosil alespoň jednu - nepatrnou, věcnou připomínku.

Já si myslím, že věcné připomínky jsou z mé strany zbytečné. Problémy s přistěhovalci jsou už natolik všeobecně známé, že každý, kdo je vidět chce, je vidí. A ten, kdo je vidět nechce, tomu už nepomůže to, když je tady napíši ještě já. Máte o těch problémech číst tisíckrát, nebo tisíc a jedenkrát?

Prostě nevěřím tomu, že by člověk Vaší nezpochybnitenlé inteligence mohl mínit naprosto vážně všechno to, co píšete. Nevím, co bych k tomuhle ještě mohl dodat. Je to otázkou mého názoru na to, do jakého bodu až může jít odlišnost názorů a od jakého bodu je to už otázkou teatrálnosti a pózerství. Prostě se domnívám, že Váš názor je už natolik extrémní, že je zcela vyloučené, aby to osoba Vaší vysoké inteligence mohla mínit vážně. Jiný člověk než já by třeba mohl mít názor, že to, co jste napsal, ještě je možné mínit vážně, já mám ten názor, že tohle už není možné mínit vážně.

Děkuji vám za vytříbenou pobídku k sebereflexi a kdyby jste věnoval trochu svého času také věcné stránce věci, jistě by to bylo ještě zajímavější.

Jestli to míníte na mne, tak já to k Vám nevysílám jako vytříbenou pobídku k sebereflexi. Lidé s chorobnou touhou být středem pozornosti nejsou žádné sebereflexe schopni. Dělají ze sebe kašpary, jsou si vědomi toho, že jsou ostatním pro smích, ale ta teatrálnost je v nich silnější než to, že si v hloubi duše uvedomují, že působí jako trapní a směšní šašci.

I Vy dobře víte, že jste trapný a směšný šašek. Svým způsobem je Vám to nepříjemné, protože to je nepříjemné každému. Ale ta touha být středem pozornosti je u Vás silnější. 

Nevysílám to k Vám jako vytříbenou pobídku k sebereflexi, nýbrž píši, co si o Vás myslím, pane doktore. Prostě tak Vám vidím. To je můj názor na Vaši osobu.

Článek pana doktora Lajkepa je naprostý blábol teatrálního pokrytce.

Pan doktor che hlavně být středem pozornosti, pronášet rádoby intelektuální fráze a hrát si na myšlenkového giganta. V duchu určitě tomu nevěří, ale póza, póza a ještě jednou póza, to je mu nade všechno.

Raději ze sebe udělá kašpara, než aby nebyl středem pozornosti. Raději být slavný jako Hérostratos, než nebýt středem pozornosti.